Padesátiletý trvalý nezájem o olomoucká pohřebiště společně s době vzniku pohřebišť odpovídajícími ale z dnešního pohledu nevyhovujícími podmínkami zřizování hrobových míst vyústily v žalostný stav většiny z jedenácti pohřebišť. Také každá významná politická událost 20. století od 1. světové války, přes rozpad Rakousko-Uherska, 2.světovou válku, poválečné vyhánění Němců, únor 1948 s následnou emigrací, srpen 1968 s opětovnou emigrační vlnou, je na pohřebištích zapsána.

V počátcích skutečně nebylo na čem stavět, na co navázat. K přepravě pracovníků sloužila či spíše nesloužila 18-ti letá stařenka Š1203, takřka žádná funkční drobná mechanizace k úpravám pohřebišť, na pohřebištích volně navršené hromady hřbitovního odpadu, žalostně vedená evidence nájemců hrobových míst s neúplnými zastaralými kontaktními údaji, těžce čitelné plány hrobových polí s polohou jednotlivých hrobových míst ve stovkách případů neodpovídajících evidenci nájemců, počet míst s nezaplaceným užíváním blížící se 70%, kolem 7 tisíc po desítky let neudržovaných rozpadajících míst, z nichž některá přímo ohrožovala zdraví a majetek uživatelů míst a návštěvníky hřbitovů, správci hřbitovů tolerované ukončení nebo přestěhování místa bez předání místa v původním travnatém tedy dobře udržitelném stavu, stovky na nevhodných stanovištích vysazených přerostlých a přestárlých stromů s destrukčním vlivem na hrobová zařízení a se sníženou odolností vůči poryvům větrů, desítky let bez povšimnutí bující náletová zeleň.

Nutnou podmínkou k možnosti zahájení obnovy hřbitovních ploch bylo uvést v soulad plány hrobových míst s aktualizovanou evidencí uživatelů těchto míst především s důrazem na vyjasnění stavu vlastnických práv k hrobovému zařízení. Dohledávali jsme potomky uživatelů v ohlašovnách trvalého pobytu, v dědických odděleních soudů. Při počtu míst přesahujícím 20 tisíc se jednalo o skutečně mravenčí práci. Po přijetí zákona 256/2001 Sb., o pohřebnictví, který mimo jiné jednoznačně ukládá povinnost nájemci, případně blízkým osobám oznamovat správci pohřebiště skutečnosti rozhodné pro nájemní vztah i s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů již nemusíme časově a tedy i finančně značně náročný postup uplatňovat. Na základě vlastnictví, stavu a provedení hrobového zařízení daného místa včetně fotodokumentace se určuje další postup pro každé hrobové místo. Pokud místo nemá nájemce a jeho hrobové zařízení spoluvytváří ráz hřbitova (nebo může být využito alespoň jako květinová mísa /plocha hrobového místa ohraničená rámem bude osazena monokulturní trvalkou/), upřednostňujeme jeho ponechání ve stávajícím stavu s vynaložením nutné minimální údržby. Míst v současnosti bez nájemců jsou tisíce a jejich neudržované plochy jednak negativně ovlivňují celkový dojem z pohřebiště a jsou příčinami kritických připomínek návštěvníků hřbitova. Očekáváme, že na těchto místech budeme vysazovat doplňkovou zeleň.

V průběhu několika let jsme shromáždili potřebné údaje (nájemce místa, stav místa, fotodokumentace místa) pro tvorbu plánů údržby jednotlivých hřbitovních skupin. Od druhé poloviny roku 2002 postupně vznikají plány údržby pro jednotlivá pohřebiště a následně se stávají standardním podkladem pro údržbu.